O mě a meditaci

Už dlouho si říkám, že bych měla více pocitů a myšlenek sdílet s ostatními, ale jak se píše ve výroku na mé úvodní stránce - vědět, ještě nic neznamená, je třeba konat. A to jsem dělala jen zřídka - vždycky se našly - jsem našla,  důvody, proč to raději neříct . Třeba,  že to je jen můj pocit a ostatní nezajímá, nebo že mohou mít jiný názor a budou mě přesvědčovat, že to co říkám já, je nesmysl, nebo že to je přece jasné a logické a není třeba se o tom bavit ...atd. Bylo to , není to. Poznávání sebe sama je cesta dlouhá - však je celoživotní, tak je času dost :-) -  a krásně rozmanitá, plná překvapení  nečekaných  zvratů, když si připustíte co cítíte, jak žijete.

No a nastal čas, že já cítím, že všechno to vědění, je třeba sdílet a posílat dál. A přesto, že počítač není tak úplně můj nejlepší přítel, je kamarád ve sdílení. Předá informaci  mnoha lidem, které já za život potkat nestihnu. A  kolektivní vědomí, které se nám stále vyvíjí se může zase o kousek posunout moudrým směrem :-)

A proto  si tady na mých stránkách můžete přečíst co mi funguje, čemu věřím a co mi přišlo vesmírnou poštou.

Vesmírná pošta jsou myšlenky, které mne napadají zpravidla, po ranním cvičení, při meditaci, nebo  když na nic nemyslím - většinou myju nádobí .

Mimochodem i to je jedna z věcí, o které jsem dlouho pochybovala a přemýšlela – mytí nádobí a žehlení. Já jsem u toho vážně v "tranzu" a napadají mě zajímavé, chytré, užitečné věci – já tomu říkám, že mi chodí pošta z Vesmíru. Ostatní mají takové zážitky zpravidla při meditaci – a moje představa meditace byla v klidu sedět, soustředit se na dech......... Ale to tak není, když to cítíte, tak to tak je, není nad čím pochybovat. Díky svému "učiteli" Miloši Matulovi, který mne s tím,  co cítím naučil žít, prožívat, zacházet, využívat. A nejen on. Když se chcete učit a vyvíjet a otevřete své srdce a mysl, učíte se pak už stále a všude.  Příjemný den, nám všem :-)